Mít kudrnaté vlasy je sen!

Kudrnaté vlasy. Je to sen, mít hustou vlnitou hřívu, která vám spadá svůdně na ramena a roztomilé kudrdlinky vám lemují zarděný obličej, jelikož lichotky na vaše dokonalé vlasy přicházejí ze všech stran! Tak, a teď tu o Karkulce!

Každá holka s rovnými vlasy vám řekne, že si je kulmuje a přeje si mít vlnitou hřívu vlasů. Každá kudrnka se vám svěří s tím, že by si přála mít na hlavě rovné hřebíky a že si je často ničí žehličkou.

Když mi nějaká natáčí na prst loknu, co mi padá na rameno a s povzdechem mi říká, jak moc by si přála mít to, co mám já, jen s přiblblým úsměvem stojím a přikyvuji.

Co se mi honí hlavou? “Ty jsi ale tele, co?”  Asi tak. Někdy dokonce hůř. A tím hůř myslím mnohem hůř.

Proč? Copak nejsem ráda za svoje vlasy? Upřímně, teď už ano. Nebo ne úplně ráda, spíš tak nějak smířená. Ale byl to boj. Těžký boj.

Pokaždé, když jsem si vlasy rozčesala, slýchala jsem “Prosimtebe, dej si ten chemlon do culíku, vypadá to hrozně.”

Pokaždé, když jsem si vlasy nerozčesala, slýchala jsem “Prosimtebe, rozčeš si ty vlasy, máš to zacuchaný.”

Pokaždé, když jsem si udělala culík, slýchala jsem “Prosimtebe, co to tady máš za cuchanec?”

A pokaždé, když jsem si vlasy vyžehlila, slýchala jsem “Prosimtebe, nežehli si to, vypadá to hrozně.”

Za poslední dobu jsem něco takového už dlouho neslyšela. Asi to bude tím, že jsem dospěla. Nebo tím, že jsem se odstěhovala. Nebo tím, že jsem poměrně vysoká a už se umím bránit.

Nedávno jsem si říkala, jak jsem ráda, že už jsem se se svojí hřívou naučila pracovat. Ano, konečně mi nikdo nebude říkat, ať si vlasy rozčešu.

Z mého dospěláckého pocitu mě ale před pár dny vyvedla paní, která za mnou (mimochodem zrovna, když jsem měla čerstvě umyté a učesané vlasy) naprosto nenápadně utrousila směrem ke své dceři: “Vidíš? Takhle to vypadá, když se někdo nečeše!”

Dámy, máte podobný celoživotní boj se svými vlasy? A patříte k těm, co chtějí kudrdliny, nebo hřebíky?

Kačí 🙂

Facebook Komentáře
Sdílej: